Mávátka

Jarek Nohavica

1:AmUž třicet let chodím po světě
Dma ten svět fGurt a fCurt se stejně tEočí.
JAmá budu klidně smát se, budu veselý,
jGenom mi vEydloubněte Amoči.E 
Neviděl bych vypasené páprdy,
tisíce let a stále titíž.
Když něco prohnilého v státě zasmrdí,
říkají: Ty snad něco cítíš?
ŘDmíkají mGi dCobráci v REudém právu:
NDmení tak zlGe, jCen, chlapče, zvEedni hlavu!
R:DAmejte mi do rukou mDmávátko a řAmekněte, jEak volat "SlAmáva!"E,
jAmá už si najdu ten sprDmávný směr a budu mAmávat, mEávat, mAmávat.
2:Můj soused odvedle je farář v kostele,
moc príma kluk, jenže často hledí k nebi.
Já jaksi nemám v nebi žádné přátele
a bůh, ten pro mě nikdy nebyl.
Čtu jenom básně těch, kteří už zemřeli
a ten svět furt a furt se stejně točí.
Já budu klidně smát se, budu veselý,
jenom mi vydloubněte oči.
Říkají mi dobráci u koryta:
Není tak zle, to jenom doba je složitá!
3:Okresní inspektor Vlček má vilu, dům a byt,
takové nic, a jak si krásně žije.
Já musel sedm roků bez koupelny žít,
proto ať žije anarchie.
Když tátu vyhodili, máma brečela,
že nedokázal převléct vlastní kabát,
a to mám někde na dně duše docela,
třeste se, trůny knížat a hrabat.
Říkají mi dobráci za koryty:
Není tak zle, ovšem musíte pochopiti ... , já zpívám:
R:+ mEávat, mAmávat, mEávat, mAmávatEAm 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:46:14.316+00:00
Výsledky hledání: